tel. 728 219 273
bobstupka@post.cz
Cestovatel Bob Stupka
www.cestovatelbob.cz

cestovatel
Bob Stupka

hotelbusem po světě ”

  • úvod + blog
  • příhody a zážitky
  • destinace
  • přednášky
  • média
  • fotogalerie
  • diskuze
  • kontakt

Island IV.

Máme před sebou jednu z největších zajímavostí přírodního charakteru na Islandu. Kvůli tomu sem jezdí lidé z celého světa, aby viděli tryskající Gejzír. Je to překrásné přírodní divadlo, které funguje naprosto spolehlivě. Každých zhruba osm minut vytryskne do výše 20 metrů, nečekaně i dvakrát za sebou. Jmenuje se Strokkur, což znamená tlouk na máslo. Před tím než vytryskne, vytváří polokouli, která se neustále zvětšuje a zmenšuje. Pak horká voda prorazí přes chladnější horní vrstvu a dochází k tomu krásnému tryskajícímu efektu. Jenom je třeba dávat pozor, kam fouká vítr. Každý z návštěvníků s fotoaparátem si chce to krásné vytrysknutí vyfotit a rovněž také bublinu těsně před tím než exploduje. Dost často se snažíme být tady brzo ráno, ještě dříve než se sem přijedou podívat davy poznání chtivých turistů. Nezřídka spíme i v nedalekém kempu. To je právě výhoda cestování hotelbusem, že si to upravíme podle sebe a podle možností které máme. Dříve tady tryskal „Velký Gejsir“, který dnes tryská jen sporadicky, ale do výšky 50 metrů. Je to tady opravdu výjimečné místo s výjimečnou podívanou. I okolí je velmi pěkné, oblíbené z hlediska turistiky i u místních obyvatel. Jmenuje se Haukadalur, což znamená v překladu „Údolí jestřábů“.


01. Gejzír se připravuje


Gejzír se připravuje



02. Před vytrysknutím


Před vytrysknutím



03. V plné síle


V plné síle


Nedaleko odtud je další přírodní krasavec. Podle mého názoru, nejhezčí vodopád na Islandu, nebo aspoň jeden z nejhezčích. Budeme obdivovat Gulfoss, neboli Zlatý vodopád. Nalézá se na řece Hvítá (Bílá řeka), ale není to ta, jak na ní leží Hraunfossar, je to shoda jmen. Tento vodopád má zajímavou historii. Měla tady vyrůst hydroelektrárna. Tómas Tómasson a jeho dcera Sigrídur Tómadotir proti tomu protestovali a dívka se dokonce vydala pěšky až do Reykjavíku, aby přesvědčila vládu o tom, že je to špatný projekt. Nakonec se záměr nepodařilo uskutečnit a vodopád zůstal tak jak je a proto ho dnes můžeme obdivovat. Za to patří dík i Sigrídur a proto tady má svoji bustu a vzpomínkovou desku.


Samotný vodopád Gulfoss, je opravdovou nádherou. Řeka nespoutaně skáče v kaskádách vysokých 32 metrů a kaňon, do kterého se snáší je v hloubce 70 metrů a dlouhý 2,5 kilometru. Obdivovat tuto nádheru můžeme z vyhlídky nad řekou, nebo ze spodní části u kaňonu. Vodní tříšť se vznáší nad vodou a podle toho jak fouká vítr, jsou návštěvníci někdy pěkně osprchovaní. Nic ale nemůže pokazit krásný dojem, který má každý milovník přírody a vodopádů zvlášť. Nádheru někdy umocňuje duhový oblouk klenoucí se nad vodopádem. Odtud odjíždí každý s pocitem nádherně strávených chvil. Pokud je pěkné počasí a dobrá viditelnost, můžeme odtud dohlédnout i na ledovec s lesknoucí se sněhovou a ledovou pokrývkou.



04. Kaskády vodopádu Gulfoss


Kaskády vodopádu Gulfoss



05. Kaňon řeky Hvítá pod vodopádem


Kaňon řeky Hvítá pod vodopádem


Opustíme vodopád Gulfoss a další cesta nás zavede do Skálholtu. O tomto místě bylo hodně napsáno a v islandských dějinách má své nezastupitelné místo. Skálholt byl jednou ze dvou diecézí na Islandu a teologickým centrem. Kostel zde byl postaven za vlády Gissura Bílého který prosadil pomocí Althingu na Islandu křesťanství. Poslal svého syna studovat do Německa na kněze. Ten se vrátil a v roce 1030 založil farnost a 1053 byl zvolen biskupem. Ve 12. století zde byla postavena dřevěná katedrála. V roce 1550, během náboženských nepokojů byl nejznámější biskup Jón Arason a jeho dva synové popraveni za odpor proti luteránům z Dánska. V roce 1954 byl položen základní kámen nového kostela a při stavebních pracích byla objevena rakev biskupa Pálla Jónssona. Ta je dnes vystavena v malém muzeu pod kostelem. Při návštěvě kostela každého návštěvníka zaujme krásná mozaika na zdi nad oltářem. Je dílem Niny Tryggvadóttir a určitě ve vás zanechá silný dojem.



06. Kostel ve Skálholtu


Kostel ve Skálholtu



07. Mozaika nad oltářem


Mozaika nad oltářem


Ze Skálholtu se vydáme do vnitrozemí a podíváme se na barevné formace „Duhových hor“. Takto je nazýváno místo, které se jmenuje Landmannalaugar v nadmořské výšce 600 metrů. Vrcholky se skládají převážně z ryolitu a mezi kopci se vinou dlouhé linie lávy, které jsou barevně kontrastní se světlým ryolitem a je druhou největší geotermální oblastí na Islandu. Tohle jsou to neopakovatelné okamžiky pro fotografy a pro turisty. Dá se tady chodit hodiny a každý pohled je jiný, ale vždycky nádherný. Toto úžasné území Národního parku Fjallabak se nachází severně od ledovce Mýrdalsjokull a má rozlohu 47 km2. V okolí je hodně obsidiánu, což je sopečné sklo, vzniklé rychlým tuhnutím magmatu na zemském povrchu. Pokud zaprší, krásně se leskne ve slunečních paprscích. Počasí se tady střídá poměrně často a kemp s chatou Landmannalaugar jsou výchozím bodem na několikadenní túry přes ledovec až k jižnímu pobřeží. Nedaleko chaty vyvěrají prameny až 72°C teplé a mísí se se studenou vodou protékajícího potoka. Ten se proto stal velkou atrakcí. V každé denní době je přímo ucpán turisty, dychtícími po teplé koupeli. Každý si zde může vybrat takovou teplotu, která mu vyhovuje. Prameny vyvěrají v okolí, ale i na dně potoka. Po každé návštěvě se nezapomeneme osvěžit a vykoupat v tomto potoku, a to za každého počasí.


08. Landmannalaugar


Landmannalaugar



09. Chata Landmannalaugar v NP Fjallabak


Chata Landmannalaugar v NP Fjallabak



10. Pod obsidiánovým převisem


Pod obsidiánovým převisem nás bedlivě pozorují místní obyvatelé



Cestou z Duhových hor projíždíme kolem sopky Hekla. Její vrcholek je téměř neustále zahalen v mracích a na Islandu má na svědomí několik erupcí, které ovlivnily život na ostrově. Sopka vybuchla už v 9. Století a potom znova v roce 1104. To zalila všechno v okruhu 50 kilometrů pod jednometrovou vrstvu lávy. V roce 1300 chrlila popel do obrovské oblasti a byl téměř na celém ostrově. Další velká erupce přišla roku 1947 po 100 letech klidu. To vychrlila Hekla sloup popele až do výšky 27 kilometrů a pokračující erupce trvaly 13 měsíců. Výška Hekly se díky tomu zvedla o 40 metrů, na současných 1491. V okolí byly zničeny všechny farmy a zemědělské pozemky. I tato forma přírody patří neodmyslitelně k Islandu a lidé si na to zvykli. Hekla rozhodně není v této aktivitě osamocená a ještě si o dalších sopkách něco povíme.



11. Částečně zahalená Hekla


Částečně zahalená Hekla


Na území ostrova je také hodně různých kráterů, některé jsou již vyhaslé a mezi ně patří snadno dostupný kráter Kerid. Vznikl následkem sopečné erupce a před 300 lety se v něm vytvořilo jezero. Hloubka je 55 metrů a dotváří pěknou kulisu tohoto kruhovitého kráteru, který se dá celý obejít.


12. Kráter Kerid


Kráter Kerid


Přejedeme s naším hotelbusem na jih ostrova, kde na nás čeká spousta zajímavých míst a také výlet na „Ostrovy západních mužů“. Prvním místem kam povedou naše kroky, bude vodopád Seljalandsfoss, šedesátimetrový krasavec, za jehož padající proud vody se dá jít a podívat se na svět přes vodní záclonu. Nedaleko odtud je kemp, kam jezdíme nocovat a kde na nás čeká další zajímavý vodopád. Jeho proud se zčásti ukrývá ve skalní rozsedlině a dá se potokem, který je vodopádem napájen, dojít až do skalní rozsedliny. Tady je třeba sundat boty a vyhrnout nohavice až pod kolena, voda je ostrá jako žiletky, ale za pohled do skalního komína to rozhodně stojí. Vodopád se jmenuje Gljúfurárfoss a je dalším z bonbónků na jižní straně ostrova.


13. Seljalandsfoss


Seljalandsfoss


Pohledem na Gljúfurárfoss se pro dnešek rozloučíme a vy už se můžete těšit na další pokračování, na návštěvu Vestmannských ostrovů.


14. Gljúfurárfoss



FOTOGALERIE : 



Zobrazit všechny fotky »




 
sen již není snem
partneři

Pangeo tours   Hotel u pralesa
Copyright © 2012 - 2022  ·  Cestovatel Bob Stupka  ·  Všechna práva vyhrazena
Webmaster Robert Sedlák  -  webmaster.robertsedlak.cz